13. 4. 2005, pátek, 16:04

Doktorka Keenanová v rychlosti vrazila na velící můstek Daedala. Na zádech měla batoh, který byl pomalu větší než ona samotná, pod jednou paží držela čtyři značně objemné knihy a v druhé ruce svírala uschlý kaktus. Věděla, že jde pozdě, takže měla jisté obavy, že by se toto některým členům posádky nemuselo líbit. Většinou bývala dochvilná, jen dnes jí vše nešlo podle plánu. Zase se zamyslela nad tím, jak se jí doma podařilo všechno strčit do krosny, pohlédla na knihy, co svírala pod paží a povzdechla si. Člověk by řekl, že věci prostě nemohou nabýt na objemu v případě, že nepřidáte věci další. Einsteinova teorie relativity očividně zahrnuje i tento sortiment a rozhodla se jí to dnes názorně předvést.
Hned zjistila, že ani zdaleka nebyla jediná, kdo meškal, takže plukovník Caldwell její příchod přešel bez povšimnutí (ovšem pouze jako jeden z mála, protože Adriana upoutala poměrně velké množství očí v místnosti hlavně svým zběsilým vpádem na můstek, ale také podivným seschlým "mazlíčkem", kterého držela v ruce).
Vyhlédla předním oknem ven do vesmíru. Stále ještě letěli hyperprostorem, který jí připadal naprosto fascinující už z toho důvodu, že vůbec nechápala, jak něco takového může vzniknout. Teprve teď ale měla krásný výhled prakticky z "první řady". Zatřepala hlavou, aby se vzpamatovala a přestala hypnotizovaně hledět ven z okna a porozhlédla se po ostatních lidech na můstku. Nečetla seznam nových členů expedice podle rozdělení do skupin, jen věděla, že Laura je s ní v té první, protože se jí o tom stihla zmínit při jejich hodinových diskuzích v jídelně. Skupinu tvořilo asi 40 lidí, většinou vojáci, nějací ti vědci a technici. Zavadila pohledem o majora Lornea, ale okamžitě uhnula zrakem pryč. Poblíž stála poručík Cadmanová, kterou z dálky pozdravila pokývnutím hlavy. Nakonec si ještě všimla kapitána Kleinmana, který byl ovšem plně zaneprázdněn prací.
Daedalos konečně vystoupil z hyperprostoru a stanul na oběžné dráze planety. Zamířili rovnou k Atlantis. Adriana jen zaslechla hlas plukovníka Caldwella, aby se první skupina připravila na transport, a v tu chvíli ji zalilo bílé světlo...
Atlantis - Místnost s bránou

Když dorazila na můstek, zrovna byla seskupována a transportována první skupina na Atlantis. Nějaký důstojník se jí zeptal na jméno, našel ji v seznamu a poslat do nějaké malé skupinky, že prý se do deseti minut budou přesouvat. Brzy se daná skupinka začala rozrůstat o další příchozí a aby si zkrátila čas dala se do řeči s jedním vojákem, který bydlel tři kajuty od ní. A jak se říká,když se člověk dobře baví... skoro si toho ani nevšimla a za pár chvil byli přeneseni na Atlantis.
Atlantis, Řídící místnost

Daniela došla na můstek, všechny skupiny se přemístily a ona přišla samozřejmě pozdě, jako vždycky. "Čert aby to vzal," polyslela si a potichu přišla přišla za kapitánem. Prvně byla seřvána a nakonec odeslána na Atlantis...lépe to proni nemohlo začít. To byl zase den, pravdaje, že jich měla poslední dobou nějak moc.
Atlantis, řídící místnost