Adriana se posadila na postel ve svém pokoji a rozhlédla se kolem dokola. Značně neosobní. Působilo to na ni nepříjemně. Natáhla se ke svému batohu, aby si to tu trochu zpříjemnila a začala vytahovat věci. Knihy naskládala na poličku u dveří. Zjistila, že je ovšem menší, než by potřebovala, tak místo slušně vyskládaných knih je naházela do několika vysokých nevzhledných komínků. Ještě se zarazila, když viděla tu záplavu knih, ani jí nepřipadlo, že si jich nabalila tolik, ale to nikdy není na škodu.
Hned potom se dala do vyskládávání oblečení. Toho s sebou moc neměla, vetšinu času stejně bude chodit v uniformě. Tohle jí moc času nezabralo. Ještě rozmístila několik málo předmětů tak, aby její pokoj působil trochu více osobněji. Posadila se zpět na postel a s výrazem uspokojení si prohlížela svůj nový pokoj. Hned to bylo lepší. Zase se zvedla, došla k polici s knihami, a vytáhla jednu novou, kterou si koupila těsně před cestou a dala se do čtení. Jednalo se o zpracovaný antropologický výzkum pravěkého pohřebiště na území Anglie, který měl na starost jeden z jejích blízkých kolegů.
Uvelebila se v posteli a dala se do čtení.