13.4. 2005, pátek, 16:10

Konečně doma, pomyslela si Larisa a nasála vzduch v hangáru, kde už na ně čekalo několik lidí s vozíky, byly to hlavně pracovníci botanického oddělení, kteří přišli na pomoc Katie a jejím pralesem.
Larisa jim uhnula z cesty, najednou to tam vypadalo jako v mraveništi. Katie těch vzorků vzala opravdu hodně, se svou bednou si Larisa připadala jako chudý příbuzný.
"Doktorko," ozvalo se vedle ní. Byl to Sheppard s její krabicí v rukou. "Budete to chtít odnést do pracovny?"
Ááá, gentlemani ještě nevymřeli, řekla si pro sebe. "Když budete tak laskav."
Sheppard se měl k odchodu, když ho ještě zarazila. Chtěla se na něco zeptat. "Podplukovníku?"
"Ano."
"Když jsme byli ještě na planetě, tak jste si vzal poručíka Peletierovou stranou a nemohla jsem neslyšet, že jste na ni zvýšil hlas. Co se stalo."
Podplukovník se ošil, očividně se s ní o tom nechtěl bavit. "Poručík Peletierová neuposlechla mých přímých rozkazů."
"A ty zněly jak," táhla to z něj jak z chlupaté deky.
"Neměla vás spouštět z očí. Tam dole mohlo číhat nějaké nebezpečí."
Podivila se. Tolik zájmu o mé bezpečí. Jak si to mám, sakra, vyložit. "Nebezpečí? Podplukovníku, já už dávno nejsem malé dítě a od koster Wraithů vážně žádné nebezpečí nehrozilo."
"Nesl jsem za vás odpovědnost, doktorko."
Larisa přikývla. "Fajn." A změnila téma hovoru. "Já si těďka zajdu na ošetřovnu a vy mi tu krabici dejte do pracovny." A otočila se ke dveřím hangáru.
Ošetřovna

"Hele Sofie," chytl ji za ruku Merwik, když vystoupili z jumperu, "...je všechno v pořádku?"
"Jo. Proč?" suše se ho zeptala. Neměla náladu se s nikým bavit.
"Já jen, ohledně toho, co se stalo tam. Vážně mi nechceš říct, proč na tebe křičel?" podíval se jí do oči.
"Podívej, co se tam stalo, je jenom mezi mnou a Sheppardem. Teď mě omluv, půjdu se osprchovat. Dovolíš?" vykroutila svou ruku z jeho sevření. Vydala se ke svému pokoji. "I když by mě docela zajímalo, jak se to Sheppard dozvěděl, nevíš o tom něco?" vrátila se ke kapitánovi.
"No, víš..., ono totiž... omylem jsem se prořekl, když se podplukovník na vás dvě zeptal," nakonec řekl kapitán pravdu.
"Tak to ti teda moc děkuju," ušklíbla se Sofie a odešla.
Chodby