15. 4. 2005, neděle, 6:02

Probudila se ze šíleného snu, kde ji honily jablka a ona nemohla utíkat, protože místo nohou měla stonek s listy... Příjemně se protáhla a nahmátla nějaký digitální přístor ukazující čas.
"Cože? Teprve šest?" raději se natáhla na druhou stranu, kde měla položené hodinky. "Fakt, to jsem myslela, že budu spát déle..."
Pak jí zase jednou docvaklo, že den tady má jiný počet hodin a spala opravdu těch 5 hodin, ve které doufala. S myšlenkou, že na místní čas si bude ještě nějakou chvíli zvykat, provedla základní ranní hygienu, ale protože i na snídani bylo ještě celkem brzy, znovu se zavrtala pod peřinu a vzala si novou knížku, ta včerejší byla dočtena poměrně rychle.
Možná taky proto se vydala na půlnoční procházku po městě. Potkala při ní další dvě ponocující duše, nějakého urostlého muže s bujnou pokrývkou hlavy spletenou do dredů, jež si ji zkoumavě prohlédl co že si dovoluje chodit v noci po Atlantis a pak ještě nějakého postaršího vojáka, se kterým prohodila pár slov o místním klidu v noci a o kráse moře.
Po návratu do pokoje hodiny ukazovaly 25:47 z čehož byla v první chvíli lehce nervózní, pak to ale hodila za hlavu a další dvě hodiny (jak si právě spočítala) se převalovala a pokoušela zaspat.

Škoda, že si nemohla vzít více neodborných knih. Tohle věděcké pojednání nebylo špatné, ale nějak tomu scházela akce, napětí a humor. Vzadala to, oblékla se a přešla ke stolu, kde měla položený kalendář, jež si s sebou vzala - byl to dárek od maminky a navíc byl opravdu praktický. Otočila na další den, zjistila, že je neděle, o další den méně co musí trávit v karenténě a další den k úklidu její pracovny...
Kručení v žaludku ji konečně donutilo vydat se směr jídelna.
Chodby

Tak tohle bylo opravdu divné... po cestě z laboratoře si udělala dle svých představ zacházku do jídelny pro něco k zakousnutí. To ale vůbec nečekala, že při odchodu se ve dveřích srazí s nějakým vojákem, kterého po chvíli identifikovala jako plukovníka Shepparda, jestli ji pamět neklamala. Nejvíc ji ale překvapil fakt, že s sebou nesl tác se snídaní a ještě ke všemu to vypadalo, že pro dvě osoby.
Nějakou tu čeká milé překvapení. usmála se pro sebe.
Vyzbrojena dostatečnou psací soupravou a dalšími katalogizačními pomůckami se vydala zpátky do své laboratoře, kde na ni čekala rozdělaná práce.
Laboratoř ;-)