12.4.2005, Friday, 19:36

Budoucí pomocná geoložka, letící na Atlantis, si právě podruhé pročítala pokyny, řády a doporučení pro misi, jejíž součástí se zanedlouho naplno stane.
Právě se nacházela na palubě vesmírné lodi Deadalus. Přestože ještě neměla zcela hotový doktorský titul (ne, že by ho nechtěla, ale jsou věci mezi nebem a zemí, které prostě musí normálním smrtelníkům ztrpčovat život, jako třeba byrokracie), byla mezi mnoha uchazeči vybrána pro místo pomocného geologa a po týdenním zaučení měla převzít plnou zodpovědnost za tuto práci. Bohužel si nebyla úplně jistá, proč má vlastně střídat součastného "hlínožrouta" (jak geology občas někteří vtipálci nazývali...), že prý se těmito nepodstatnými detaily prozatím nemusí zabývat.
Jedním z důvodů proč, jak se domnívala, byla vybrána, byla přítomnost otcova starého mezi účastníky výběrového řízení. Protekci osobně neměla ráda, ale tato mise se jí líbila každým dnem víc. Už příští den měla opustit tuto vesmírnou loď a přesunout se na Atlantis o které právě pročítala obsáhlý spis...
Když se jí téměř zavřely oči, řekla si, že by se přece jenom mohla pořádně na zítřek vyspat.

S trhnutím probudila. Měla pocit, že musela prospat alespoň celý den a zmeškala tak přesun na Atlantis a letí na Daedalovi zpátky domů. Vlastně to nebyl pocit, ale sen který se jí tuto noc zdál asi popáté dokola. Střelila pohledem po hodinkách, protřela si oči, znovu zaostřila, konečně se podívala na stranu hodinek s číselníkem a ručičkami, zjistila, že má do přesunu ještě několik hodin čas. Sbalené věci měla sice už od nástupu na loď a nic pořádného za tu dobu nevyndala, ale když už byla vzhůru, tak si všechno pořádně přebalila a po chvíli si řekla, že by si mohla zajít na něco k snídani.

Snídani měla velice rychlou, jen vpadla do jídelny pobrala něco málo do žaludku a hned zase šla jinam, viděla, že jsou tam nějací lidé zabraní do konverzace, ale po cestě do jídelny si vzpomněla, že si má ještě dočítat nějakou tu příručku u které včera téměř usnula. No a protože měla dostatečné zkušenosti s nedočtenými důležitými listinami, raději šla svou "chybu" napravit.
kupodivu ji to i celkem bavilo, téměř ztratila pojem o čase, proto si ve volné chvíli nastavila všechno co mělo budík, aby náhodou opravdu nezmeškala přesun na atlantis.
Když se kolem druhé hodiny ozval její žaludek a ona zaklapla poslední stránku, vydala se konečně s klidným svědomím a nastaveným budíkem v kapse na oběd.
***
V jídělně se seznámila s několika dalšími lidmi, které ještě během předchozích třech týdnu nepotkala a to se posledních 10 dnů pořádně potloukala po celé lodi (pak se taky divila, že čte vše potřebné na poslední chvíli)
Konečně nastrkala do batohu poslední věci co měla roztahané po kajutě, dooblékla si novou uniformu, zapnula vysílačku a zkontorovala mezičas.
Naposledy se porozhlédla po své kajutě, kterou několik posledních týdnů obývala společně s nějakou němkou přes astrofyziku, prý kvůli nedostatku místa na palubě Daedala. Praštila se dlaní do čela, ze zásuvky nočního stolku vyndala svou oblíbenou knížku a pokusila se ji přicpat do batohu.
Velitelský můstek