I vojáci, když se dostali konečně vypadali značně znaveně. Sofii se v mžiku podlomila na kolena. Nakonec to ale přece jen ustála. Bylo toho na ně trochu moc. Konečně už mohli vydechnout.
"V pohodě?" nenápadně k ní prohodil Alex. Sofie nepatrně přikývla. Ani nějak nevnímala slova doktorky Weirové, a i kdyby stejně by za ně jako velící odpovídal Sheppard. A stejně pak bude muset sepsat hlášení. Ani nevěděla proč, ale najednou se sem přiřítili zdravotníci a začali je prohlížet.
"Ne, jsme v pořádku. Nic mi není," prohlásila, když ji jeden ze zdravotníků posvítil do očí.
"Stejně vás vezmeme na ošetřovnu," oznámil ji zdravotník.
"Ani omylem, já nikam nejdu. Jsme jen unavená a trochu zblblá z té stíhačky, ale jinak naprosto v pořádku," protestovala. Stejně jí to nepomohlo a všichni museli povinně na ošetřovnu. Kde je prohlédli a stejně, jak předpokládala, je ve výsledku pustili.
"Tak já bych se za vámi stavil," uslyšela majora, když se loučil s Adrianou.
"Budu se těšit," usmála se na něj.
"Můžete jít, poručíku," oznámil ji doktor.
"Děkuji," seskočila z postele.
"Poručíku, ještě na moment," zastavil ji Sheppard, který stále byl u doktorky Volkovové. "Hlášení chci do večera. Můžete jít."
"Ano pane," odpověděla mu a vydala se ven z ošetřovny. Měla toho dneska pokrk a jako i ostatní se nejraději viděla v příštích pár hodinách v posteli.
"Poručíku?" uslyšela za sebou hlas. Otočila se a tam doktorka. "Myslím, že půjdeme stejným směrem."
"To půjdeme," odpověděla ji.
"Měla bych jít ještě do laboratoře a zkontrolovat Mathewa," najednou se zarazila.
"On to bez tebe určitě zvládne," pousmála se na ni.
"To je taky pravda," přikývla hlavou.
"Já už se těším na postel," ani nevěděla proč, prohlásila tuhle větu.
"Já hlavně na koupel," zasmála se Adriana. "A pak možná na tu postel."
"To je taky dobrý nápad," zasmála se Sofie. Obě pokračovaly v debatě, až ke svým pokojům.
Chodby - 28.5. 2005
Příjem 
Hledat 
Latest images 
Registrace 
Přihlášení 
Fri Feb 19, 2010 9:31 pm
